Výstava PAMĚŤ SVĚTLA

Fotograf a kurátor Martin Wágner v rámci svého projektu „Negativy z popelnice“ už léta sbírá historické negativy a diapozitivy od neznámých autorů a z domácích archivů. Ty digitalizuje a vytváří obraz života v průběhu 20. století. 

V týdnu před zahájením výstavy Paměť světla vyzval Martin Wágner veřejnost, aby mu zapůjčila své nezpracované fotografické archivy, které jim bez využití leží doma v šuplících, na půdách nebo ve sklepích. Ty pak v přímo v Galerii 400 ASA skenoval a přenášel je do kvalitní digitální podoby. Cílem bylo objevit dosud neznámé, nepublikované snímky, a ty nejzajímavější průběžně doplňovat do expozice. 

Wágner tímto vytváří obrazový dokument 20. století. Baví ho sledovat, jak převážně amatérští fotografové do focení vkládali svůj přirozený um a zručnost, aniž by ve fotografii byli formálně vzdělaní. Nalezené fotografie zároveň nesou informační hodnotu o každodenním životě české společnosti. Při prohlížení více než sto fotek na výstavě je ale důležité si uvědomit, že nejde o objektivní obraz doby – lidé obvykle fotografují pouze okamžiky, které si chtějí zapamatovat, a často nezaznamenávají momenty, které jsou nepříjemné nebo těžké. 

Galerie dokumentární fotografie 400 ASA se spoluprací na projektu Paměť světla snaží prolomit bariéru mezi „fotografy“ a „diváky“, „umělci“ a „návštěvníky“, a zapojit veřejnost do tvůrčího procesu přípravy fotografické výstavy. Současně si spolu s Martinem Wágnerem pokládá otázku, jak s fotografickými archivy dlouhodobě nakládat. V České republice není instituce, která by podobné fotografické archivy systematicky sbírala a zveřejňovala. Práce s tímto materiálem přitom přináší mnohá témata ke studiu – mezi nimi například problematiku paměti, osobní identity, dokumentaci žitého prostředí nebo sledování životní úrovně společnosti, a s tím spojených volnočasových aktivit, v průběhu dějin. 

Martin Wágner se narodil v roce 1980 v Praze. Fotografování se věnuje už od svých dvanácti let. Navštěvoval Pražskou fotografickou školu a v roce 2013 absolvoval Institut tvůrčí fotografie. Počátky jeho tvorby jsou spojené s klasickou analogovou fotografií a tento styl se snaží udržet viditelný i při používání digitálního fotoaparátu. Od roku 1994 se středem jeho intenzivních cest a práce staly Rusko a Ukrajina. Fotografoval Transsibiřskou magistrálu i místa bývalých gulagů na Dálném východě, lovce velryb na Čukotce nebo vulkanology na Kurilském ostrově. Wágner získal několik ocenění a vystavoval doma i v zahraničí. Do konce roku 2023 je možné jeho fotografie vidět na výstavě spolku 400 ASA v Katzen Arts Centre ve Washingtonu DC, kde spolu se svými kolegy Karlem Cudlínem a Janem Dobrovským vystavuje fotografie z předválečné Ukrajiny.